ANGIE

 

26.4.1995 - 23.11. 2009

 

 

Po smrti naší velké černé kníračky Daggy k nám přišla kolie Angie. Na kolii byla poměrně drobná takže pokud naníi lidé nevolali Lasiie, Liško tak o ní alespoň říkali, že je to šeltie. Angie byla zpočátku plnila funkci rodinného psa tak, jak se to u domku se zahradou má :o). Angie byla částečně i mou chůvou, obcházela zahrady všech mých kamarádů a když našla tu na které jsme si zrovna hráli,ležela před plotem a čekala až půjdu domů :o))S Angie jsem podnikala především "děcké" procházky, když se po škole sbalilo 5 9-letých holek a šly venčit  "svoje voříšky". Postupem času se naše děcká psí parta usnesla, když teda chodíme ven a do lesa tak proč nezajít na cvičá, vybrali jsme si ten nově zřízený - Agility Blansko. Nutno dotat, že při prvním pohledu na bandu malých holek se psy z nás měla vedoucí Hana Rajtšlégrová "opravdu radost" - no ani se ji dneska nedivím :o)) Po nějaké době všechny cvičáku nechali a zůstala jsem jen já s Angií, která byla moc šikovná, nebyla sice příliš rychlá - i když ji agility bavilo ( přece se naše lady nebude dělat víc než je nutné, nebude nadmíru zadýchaná - jestě by se pak musela napít té vody kde plavou psí sliny) ale za to byla nadmíru přesná neexistovala skočená zóna, překonání jiné překážky, špatné zařazení do slalomu a napamatuju si ani shozenou skočku. Na konec jsme si s Angii vyzkoušeli pár závodů agility.

Větší problém už měla s poslušností - naše dáma zvyklá chodit pouze na volno najednou musela sedět na vodítku a plnit co ji člověk říkal, nedej Bože když ještě musela nosit špinavý, oslintaný aport.

Vedoucí Hana Rajtšlégrová ale začala pozornost věnost nejen agility ale i tanci se psem - v té době se snad ani nevědělo jen tento sport správně nezvat, neexistovala pravidla, neexistoval žádný zastřešující klub. V té době Hana dělala pouze jednou za rok jakési závody kde se předváděly triky se psem. Netrvalo dlouho a naše vedoucí Hana založila první klub zastřešující a nějak organizující tento sport - Klub tance se psem České republiky, dala tomuto sportu první psaná pravidla.  Začaly se dělat první mistrovství Moravy. Hanka si samozřejmě nenechala zapálení tohoto sportu sama pro sebe a a po výcviku agility vedla první kurzy z tance. Tak jako spousta ostatních začaly jsme chodit i s Angie. Po nějaké době nám Hana různě domlouvala i různé zastřešené prostory, kde jsme mohly trénovat na kobercích. Lákala nás také na svoje závody ale my se všichni báli začít kariéru zrovna na "mistrovství" ...a tak se zrodila nová kategorie - kategorie začátečníků. Největší slabina Angie, kterou měla byla její bázlivost - spousta neznámých lidí, rozhodčí, hudba, mluvení do mikrofonu udělalo na prvních závodech své a tak Angie sestavu vůbec nedokončila.

Jestli měla Angie nějakou typickou vlastnost pak to byla její příšerná tvrdohlavost - nechala ležet granule v misce 3 dny kdy vůbec nežrala a čekala co dostane lepšího, když pršelo nebylo možné ji dostat vůbec ven a když už byla "násilím" ven vyvlečena stála na místě nebo utekla ven, přece nepůjde na mokrý trávník.  Pokud zrovna neměla dobrou náladu a člověk po ní něco chtěl přes slibování, prošení ani výhružky se toho nedočkal :o))

Na procházky Angie chodila nejraději sama kdy tempem "sobě vlastním " - jako šnek :o)) obcházela svoje bloky a trasy, dala si pozor při přecházení silnice, vykonalo potřebu (nalezení vhodného místa vždy min 15min:o)) a svým tempem se vrátlila zpět. Nevrátila se pouze 2x. Poprvé mi volala Hana, které měla v té době na starosti i útulek pro psy, že ji dovezla Městská policie. Angie na sobě ale nedala neúspěch znát a tak po té co jsem zadýchaná přiběhla do útulku jen v klidu ležela a koukala na ostatní psy jako by byla naštvaná, že jsem pro ni vůbec došla. Podruhé ji už znalá a poučená Mětská policie dovezla přímo k nám domů :o))).

 

....Tak taková byla Angie, můj první pes, který mě vůbec přivedl k výcviku a můžu říct, že na všechny ty začátky vzpomínám úplně nejraději. S Angie

jsem prožila bezmála 15 úžasných let  a bylo to super !!!! :o) Nikdy na tebe nezapomenu...